Důležitá data českého středověku

Data českého středověku

30. - 60. léta 6. století - příchod prvních Slovanů do Čech
623 - 624 - proběhlo povstání Slovanů proti Avarům pod vedením kupce Sáma
631 - bitva u Wogastisburgu - Slované porážejí Franky
658/9 umírá Sámo, první známý vládce Slovanů na našem území
805-806 výprava Franků proti Čechům, ti se zavazují platit tribut
831 - křest Moravanů
833 - Mojmír I. vyhání Pribinu z Nitry, vzniká tak státní útvar zvaný Velká Morava
845 - křest 14 českých knížat v Řezně
846 - vpád Franků na Moravu, ti nastolují knížetem Rostislava
863 - příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu
869 - Metoděj jmenován panonským arcibiskupem
870 - Rostislav zajat Franky, dočasná správa Moravy hrabaty Vilémem a Engelšalkem, Svatopluk zůstává v Nitře. Rovněž je zajat Metoděj pasovským biskupem - 1. díl a 2. díl článku
871 - Svatopluk zajat Franky, na Moravě probíhá povstání proti jejich vládě (nastolen Slavomír), Svatopluk v čele Frenků poslán potlačit toto povstání, nicméně se spojuje s Moravany a Franky poráží a vyhání, stává se vládcem
873 - Metoděj propuštěn z vězení
882/4 sňatek českého vládce Bořivoje s Ludmilou
885 - umírá Metoděj, vyhnání jeho žáků z Velké Moravy
888/889 umírá český kníže Bořivoj, po něm Čechy ovládá Svatopluk
894 - umírá Svatopluk, po něm vládce jeho syn Mojmír II. V Čechách se vlády ujímá Spytihněv
895 - český kníže Spytihněv skládá lenní slib franské říši, Čechy se tak vymaňují z vlivu Velké Moravy
906 - pod tlakem Maďarů a vlivem sporů mezi syny Svatopluka se rozpadá Velká Morava
915 - umírá Spytihněv a po něm nastupuje jeho bratr Vratislav I.
921 - smrt Vratislava, místo jeho nezletilého syna Václava vládne vdova po Vratislavovi Drahomíra a jeho matka Ludmila, ta je ovšem ve stejném roce zabita
929 - výprava Jindřicha Ptáčníka, který si vynucuje placení tributu z Čech
935 - vražda sv. Václava, nastupuje Boleslav I. Ten sjednocuje Čechy, dobývá severní část Moravy, Slezsko a Malopolsko.
955 - vojsko Boleslava se účastní bitvy na Lechu, kde jsou poraženi Maďaři
972 - založení pražského biskupství - seznam biskupů a arcibiskupů
973 - umírá Boleslav I., nastupuje jeho syn Boleslav II. Jeho vládu charakterizuje neúspěšná snaha o ovlivňování situace v Říši, ztráta území v dnešním Polsku na úkor Piastovce Měška
981 - umírá Slavník
982 - pražským biskupem zvolen Slavníkovec Vojtěch
993 - založení prvního českého mužského kláštera v Břevnově
995 - vyvraždění Slavníkovců
997 - pohanskými Prusy zabit biskup Vojtěch
999 - umírá Boleslav II., jeho nástupcem se stává jeho syn Boleslav III., zvaný Ryšavý
1000 - nad hrobem Vojtěcha v Hnězdně založeno arcibiskupství
1002 - z Čech vyhnán Boleslav, nastolen neznámý Přemyslovec Vladivoj, ten si nechá udělit Čechy v léno od římského krále Jindřicha II.
1003 - umírá Vladivoj, události nabírají rychlý spád, na trůn nastupuje opět Boleslav III., ten nechává vraždit Vršovce a je sesazen polským panovníkem Boleslavem Chrabrým, který sám nastupuje na český stolec (zřejmě už dříve ovládá Moravu) - po matce Dobravě je Přemyslovec.
1004 - do Čech vpadlo německé vojsko Jindřicha II., to vyhání Poláky (na útěku je zabit poslední Slavníkovec Soběbor) a nastoluje Jaromíra (syn Boleslava II.) knížetem. Morava zůstává polská.
1012 - Jaromír sesazen svým bratrem Oldřichem
20. léta 11. století - dobytí Moravy na Polácích
1032 - založen klášter v Sázavě, středisko slovanské liturgie
1033 - Oldřich sesazen a knížetem se stává Jaromír
1034 - Oldřichovi se podařilo sesadit Jaromíra a stává se knížetem, ve stejném roce umírá a vládcem se stává Břetislav I., Počátky jeho vlády
1039 - výprava Břetislava I. do Polska, v Hnězdnu získává ostatky sv. Vojtěcha. To popuzuje německého vládce Jindřicha III.
1040 - bitva u Brůdku, Břetislav I. poráží římského krále Jindřicha III.
1041 - dalšímu tažení se Břetislav už není schopen ubránit, kapituluje a stává se spojencem Jindřicha III.
1055 - v Chrudimi umírá Břetislav I., tvůrce seniorátu (trůn dědí nejstarší Přemyslovec a rozdělení Moravy mezi své syny) nastupuje jeho syn Spytihněv II. Ten vyhání ze Sázavy slovanské mnichy, jeho vláda
1060 - Spytihněv získává privilegium nosit mitru (to lze chápat jako předstupeň královského titulu)
1061 - smrt Spytihněva, nastupuje jeho bratr Vratislav II. Ten obnovuje moravské úděly a povolává slovanské mnichy zpět do Sázavy, Počátek jeho vlády
1063 - založení olomouckého biskupství, prvním biskupem Jan - seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
1068 - pražským biskupem po smrti Šebíře zvolen Jaromír, bratr vládnoucího knížete. Oba po většinu života budou mít spory a Vratislav přesídlí na Vyšehrad
1075 - 84 Vratislav pomáhá v boji o investituru a proti říšské oposici císaři Jindřichu IV.
1082 - bitva u Mailberku, Vratislav vítězí nad rakouským markrabětem Leopoldem II.
1085 - Vratislav za pomoc římskému králi Jindřichu IV. získává královský titul, prvním českým králem jako Vratislav I.
1086 - pražská korunovace Vratislava
1092 - v lednu umírá Vratislav, po něm nastupuje jeho bratr Konrád, ten vládne pouze do září, po jeho smrti nastupuje na trůn Vratislavův syn Břetislav II., dějiny tohoto období
1097 - Břetislav II. definitivně vyhání slovanské mnichy ze Sázavy
1099 - Břetislav nechává v Řezně udělit zemi v léno svému bratru Bořivojovi
1100 - Břetislav zabit ve Zbečně, na stolec nastupuje jeho mladší bratr Bořivoj
1105 - Bořivoj se pokusil neúspěšně sesadit Svatopluk Olomoucký
1107 - druhý pokus, tentokrát úspěšný Svatopluka
1109 - Svatopluk na výpravě do Slezska zabit, v nastalé situaci se s pomocí císaře prosadil Vladislav (bratr Bořivoje) proti Bořivojovi a bratru Svatopluka Otovi
1117 - Vladislav se vzdává vlády na úkor Bořivoje
1120- za neznámých okolností se knížetem stává Vladislav
1125 - umírá Vladislav I. a nastupuje jeho mladší bratr Soběslav I. O svá práva se podle seniorátu hlásí Ota Olomoucký. Vláda Soběslava
1126 - Soběslav vítězí v bitvě u Chlumce nad vojskem římského krále Lothara III. a ubránil tak svoji vládu vůči nárokům Oty Olomouckého, který v této bitvě umírá
1130 - Soběslav zabraňuje pokusu o svoji likvidaci, účastníci odsouzeni na Vyšehradě
1138 - česká šlechta slíbila knížeti, že po jeho smrti zvolí jeho syna Vladislava knížetem
1140 - smrt Soběslava I., knížetem je zvolen jeho synovec Vladislav I., jeho vláda
1141 - 1142 - odboj moravských knížat a části české šlechty proti Vladislavovi. Ten i přes porážku u Vysoké (1142) vítězí s pomocí římského krále Konráda III.
1147 - 1148 - Vladislav se účastní II. křížové výpravy, dostává se ale jen do Byzance, kde skládá lenní slib císaři, vrací se přes Rusko
1158 - Vladislav se stává druhým českým králem, za pomoc římskému císaři Fridrichu I. při boji proti Milánu
1172 - Vladislav II. rezignuje na trůn ve prospěch svého syna Bedřicha,
1173 - Bedřicha zajímá císař Fridrich, knížetem se stává syn Soběslava Soběslav II.
1178 - knížetem se stává opět Bedřich, jeho vláda
1179 - Bitva u Loděnice a Na bojišti mezi Bedřichem a Soběslavem
1182 - vzpoura šlechty proti Bedřichovi, ta nastoluje Konráda Otu, Bedřichovi vrací trůn císař
1185 - bitva u Moravských Loděnic, Přemysl Otakar (nevlastní bratr Bedřicha) vítězí nad Konrádem, ale stahuje se zpět do Čech
1187 - pražský biskup Jindřich Břetislav (také Přemyslovec) jmenován říšským knížetem
1189 - umírá Bedřich a knížetem se stává Konrád Ota, ten vydává první zákoník, Statuta Konráda Oty, jeho vláda
1191 - u Neapole umírá Konrád Ota, knížetem se stává Václav (syn Soběslava I.), události tohoto období
1192 - s pomocí biskupa Jindřicha Břetislava sesazen Václav a dosazen Přemysl Otakar I.
1193 - Přemysl I. sesazen, knížetem se stává biskup Jindřich Břetislav, jeho vláda
1197 - po smrti knížete a biskupa Jindřicha Břetislava je šlechtou na trůn Vladislav Jindřich, ten po vpádu svého bratra Přemysla Otakara mu postupuje trůn, stává se moravským markrabětem, jeho vláda
1198 - Přemysl se zapojuje do boje v Říši mezi Filipem a Otou Welfem, Filip Štaufský mu uděluje královský titul
1203 - Královský titul potvrzuje Přemyslovi i Ota Brunšvický, na jehož stranu se přiklání
1212 - vydána Zlatá bula sicilská
1216 - králem zvolen syn Přemysla Václav, zavedení primogenitury (králem se stává nejstarší žijící syn)
1222 - po sporech Přemysla s pražským biskupem Danielem vydáno tzv. Velké privilegium české církve. Téhož roku umírá také Vladislav Jindřich, po potlačení odboje Děpolticů se moravskými markrabaty stávají mladší synové Přemysla I.
1228 - králem korunován Václav I.
1230 - smrt Přemysla Otakara I., nástup Václava I. Vláda Václava
1233 - povstání moravského markraběte Přemysla proti svému bratru Václavu I. Na straně Přemysla i rakouský vévoda Fridrich Bojovný
1237 - další povstání Přemysla proti Václavovi I. Na řád povýšen jediný z českých rytířských řádů - křížovníci s červenou hvězdou
1241 - po bitvě u Lehnice Mongolové protáhli Moravou
1246 - po smrti rakouského vévody Fridricha Bojovného je na jeho místo zvolen Vladislav, syn Václava I. Ten ovšem v lednu 1247 umírá
1248 - 1249 - povstání Přemysla Otakara, syna Václava I. proti svému otci. Vzpoura je potlačena a oba Přemyslovci se usmiřují
1251 - Rakouským vévodou vybrán Přemysl Otakar II.
1252 - Přemysl pro posílení svého práva k Rakousům se žení s Markétou Babenberskou
1253 - v Počáplech umírá Václav I. Novým českým králem se stává Přemysl Otakar II. Zároveň musí bránit své rakouské dědictví proti alianci Uher, Bavorska a některých polských knížat
1255 - křížová výprava českého krále do pohanských Prus, zde na jeho počest založeno město Královec (dnes Kaliningrad)
1260 - bitva u Kressenbrunnu, Přemysl po vítězství nad uherským králem Bélou IV. získává Štýrsko
1261 - Přemysl se rozvádí s Markétou a žení se s příbuznou uherského krále Kunhutou Haličskou
1267-1268 - druhá křížová výprava Přemysla do Pruska, ta souvisí s jeho snahou o povýšení olomouckého biskupství na arcibiskupství
1273 - záhy po své volbě římským králem nařizuje Rudolf Habsburský vrácení rakouských zemí, Přemysl odmítá
1276 - Přemysl se nakonec vzdává rakouských zemí, zároveň proti němu vypuká odboj Vítkovců a Boreše z Rýzmburka, ten je potlačen o rok později
1278 - Na Moravském poli je římským králem Rudolfem poražen a zabit Přemysl Otakar II. Po jeho smrti je českým regentem za nezletilého Václava Ota Braniborský, Moravu spravuje sám Rudolf Habsburský. Další z adeptů na správu Čech, Jindřich IV. Vratislavský získává Kladsko
1279 - syn Přemysla Václav (II.) je odvezen do "braniborského zajetí"
1282 - čeští pánové, skupina kolem biskupa Tobiáše z Benešova začínají jednat o návratu kralevice do Čech. Také umírá Anežka, později svatá (1989)
1283 - do Čech se vrací Václav II. Rozhodující vliv na krále získává Záviš z Falkenštejna, milenec a posléze manžel Kunhuty
1285 - Václav II. se žení v Chebu s dcerou Rudolfa Habsburského Jitkou
1289 - Záviš z Falkenštejna zajat a později popraven, začíná samostatná vláda krále, která směřuje k ovládnutí Polska
1292 - Václav II. se stává malopolským vévodou
1300 - Václav II. se nechává korunovat polským králem, žení s Eliškou Rejčkou. Začíná mincovní reforma - poprvé vyražen pražský groš
1301 - Uherským králem po smrti Ondřeje III. je zvolen syn Václava II. Václav jako Ladislav V. Na trůnu se ovšem neudrží dlouho
1304 - císař Albrecht požaduje část výnosu ze stříbrných dolů v Kutné Hoře, v následném tažení je poražen
1305 - smrti Václava II. Českým králem se stává jeho syn Václav III., který se žení s Violou Těšínskou
1306 - polský Vladislav Lokýtek obsazuje Krakov, Václav III. je zabit neznámým vrahem v Olomouci na tažení do Polska. Králem je zvolen nejdříve Jindřich Korutanský, po vpádu Habsburků se českým králem stává Rudolf Habsburský - k období 1306-1310 článek
1307 - Proti Rudolfovi povstává západočeská šlechta, král umírá před Horažďovicemi. Králem se stává Jindřich Korutanský
1310 - Jindřich Korutanský vyhnán českou šlechtou, novým králem se stává Jan Lucemburský, syn římského krále Jindřicha. Ten se žení s Eliškou Přemyslovnou. V prvním desetiletí své vlády se dostává do konfliktů s českou šlechtou
1313 - po smrti svého otce podporuje Ludvíka Bavora v jeho boji o římský trůn proti Habsburku Fridrichovi Sličnému
1319 - Jan Lucemburský získává Horní Lužici
1322 - po bitvě u Mühldorfu Jan získává Chebsko
1327, 1329 - většina slezských knížat se stává leníky českého krále
1331 - 1333 - neúspěšná snaha Lucemburků získat Lombardii
1337 - křížová výprava Jana na Litvu
1344 - pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství
1346 - Jan umírá v bitvě u Kresčaku, trůn dědí Karel IV.
1348 - založení pražské university a Nového města pražského
1355 - neúspěšná snaha Karla IV. prosadit zákoník Maiestas Carolina
1356 - Zlatá bula Karla IV. upravuje postavení českého krále v Říši
1357 - začala stavba Karlova mostu
1363 - Karel IV. získává Dolní Lužici
1373 - koupě Braniborska Karlem IV. od Wittelsbachů
1378 - umírá Karel IV. Jeho říše je rozdělena mez jeho syny - Václav IV. se stává českým a římským králem, Zikmund získává Braniborsko (později se stává uherským králem), Jan získává Zhořelecko
1394 - Václav poprvé zajat českým panstvem
1400 - Václav IV. sesazen z říšského trůnu
1402 - Václav zajat Zikmundem a českými pány, v Betlémské kapli začíná kázat Jan Hus 1409 - dekret kutnohorský - změněn poměr hlasů na pražské universitě. Rozhodující vliv zde získávají reformní čeští mistři, pro vysoké učení po odchodu německých mistrů to znamená výrazný úpadek
1412 - nad Prahou vyhlášen interdikt, Jan Hus odchází na venkov
1415 - V Kostnici upálen Jan Hus
1419 - smrt Václava IV., začíná husitská revoluce, založení Tábora
1420 - bitva u Sudoměře, křížová výprava proti Praze, bitva na Vítkově a pod Vyšehradem, Zikmund se nechává korunovat českým králem, jinak je neúspěšný
1421 - zemský sněm v Čáslavi sesazuje Zikmunda z českého trůnu
1422 - druhá křížová výprava proti husitským Čechám, ta je poražena. V Praze je popraven radikální kazatel Jan Želivský
1423 - Jan Žižka odchází z Tábora a zakládá "menší Tábor" ve východních Čechách
1424 - v bitvě u Malešova Jan Žižka poráží vojsko umírněných kališníků a katolíků. U Přibyslavi Jan Žižka umírá
1426 - další křížová výprava poražena u Mostu
1427 - husité porážejí křižáky u Tachova
1431 - křížová výprava poražena bez boje u Domažlic
1434 - v bitvě u Lipan poražena radikální bratrstva panskou jednotou umírněných kališníků a katolíků
1436 - vyhlášena Kompaktáta, v Čechách povoleno dvojvěří. Českou šlechtou přijat Zikmund Lucemburský
1437 - Zikmund Lucemburský umírá, jeho země a tituly získává Albrecht Habsburský, manžel dcery Zikmunda Alžběty
1438 - neúspěšná snaha sesadit Albrechta a dosadit syna polského krále Kazimíra
1439 - smrt Albrechta Habsburského
1440 - českým králem zvolen vévoda Albrecht Bavorský, ten vládu odmítá. V zemi vládnou spolky šlechty a měst, landfrídy
1444 - uznána práva syna Albrechta Ladislava Pohrobka, ten se pro svoji nezletilost nemůže ujmout trůnu
1448 - Jiří z Poděbrad obsazuje Prahu
1452 - Jiří z Poděbrad zvolen zemským správcem, podrobuje si Tábor
1453 - na trůn nastupuje Ladislav Pohrobek
1457 - předčasná smrt Ladislava Pohrobka, v Kunvaldu založena Jednota bratrská - článek o Jednotě
1458 - českým králem zvolen Jiří z Poděbrad
1462 - papežem Piem II. zrušena Kompaktáta. Jiří se snaží vytvořit ligu evropských panovníků proti Turkům, bez papeže
1465 - vzniká Zelenohorská jednota, zaměřená proti Jiřímu
1466 - Jiří sesazen papežem z českého trůnu a je proti němu vyhlášena křížová výprava
1468 -1469 - válka Matyáše proti Jiřímu z Poděbrad. Jiří vítězí u Vilémova, nicméně Matyáš se nechává v Olomouci korunovat českým králem, ovládá Moravu a Slezsko
1471 - po smrti Jiřího z Poděbrad je českým králem zvolen Vladislav Jagellonský
1476 - uzavřen mír mezi Vladislavem a Matyášem, po smrti jednoho druhý zdědí království druhého
1483 - druhá pražská defenestrace
1485 - kutnohorský náboženský smír
1490 - po smrti Matyáše Korvína získává Vladislav Moravu, Slezsko a Uhry
1500 - Vladislavské zřízení zemské, stavovský stát
1516 - po smrti Vladislava nastupuje na český a uherský trůn jeho syn Ludvík
1517 - svatováclavská smlouva - dohoda mezi městy a šlechtou
1526 - po smrti Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče nastupují v osobě Ferdinanda I. na český trůn Habsburkové - článek k nástupu Habsburků