Hrad Fulštejn

Zřícenina hradu Fulštejn v Bohušově

Hrad Fulštejn byl vybudován v polovině 13. století a náležel k nejmohutnějším opevněním českého Slezska.

Biskup Brunoze Schauenburku, vlastník fulštejnského léna, pro výstavbu hradu zvolil strategicky výhodné místo na zalesněném vršku nad řekou Osoblaha.

Jádrohradu bylo dostavěno v roce 1255.

6. listopadu 1255 biskup Bruno se souhlasem olomoucké kapituly postoupil lenním právem polovinu hradu Fulštejna a ves Bohušov svému stolníkovi Herbortovi, který se na výstavbě hradu podílel.

Herbort z Fulmu byl také rytíř a moravský šlechtic původem ze Vestfálska, který byl mimo jiné jedním z účastníků tažení Přemysla Otakara II. proti pohanským Prusům a v roce 1278 se zúčastnil osudné bitvy na Moravském poli.

V roce 1302 převzal správu Fulštejna jeho syn Ekryk.

Na přelomu 13. a 14. století byl hrad rozšířen o dvě předhradí.

Pánové z Fulmu hrad spravovali až do roku 1437, kdy přešel do rukou Jindřicha Supa z Fulštejna. V jeho držení byl hrad do roku 1460. Za tažení Matyáše Korvína Slezskem byl v roce 1476 Fulštejn jeho vojskem obležen, dobyt a dost poškozen. Brzy po těchto válkách byl pány z Fulštejna znovu opraven a nově byl postaven goticko-renesanční palác

V roce 1496 se rodového majetku ujal Jan Sup, který v roce 1542 předal jeho správu svým synům Ekrykovi, Jiřímu a Janovi. Později drželi toto léno jen Ekryk a Jan.

- V té době mnozí příslušníci šlechty ve Slezsku přijímali Lutherovo učení, mezi jeho horlivé vyznavače patřil i Jan Sup z Fulštejna. Ten na své statky dosazoval luterské kněze a budoval luterské kostely. V roce 1565 předal hrad svému bratrovi Jiřímu, který roku 1566 prodal léno na hrad Fulštejn a přilehlé statky Václavu staršímu Sedlnickému z Choltic.
V roce 1617 se ujal správy hradu Karel Kryštof Sedlnický z Choltic, který byl aktivním účastníkem stavovského odboje, a proto mu byly v roce 1622 všechny statky zkonfiskovány.

V době třicetileté války procházela několikrát panstvím dánská a švédská vojska, která předtím vzkvétající fulštejnské panství úplně zpustošila. V té době byl také hrad natolik poškozen, že se stal neobyvatelným. V 18. století je uváděn již jako zřícenina. Dnes stojí na soukromém pozemku, je však volně přístupný.

Dispozice hradu

Jádrem hradu byla zřejmě čtvercová budova. Dlouho se mělo za to, že se jedná o palác. Nicméně dispozice a umístění okenních otvorů v této nejzachovalejší stavbě hradu více než přesvědčivě dokazují, že se jedná o hradní kapli. Jeden starý německý turistický časopis celkem logicky uvádí, že lidé měli z rozebrání sakrální stavby přirozenou obavu a tato skutečnost přispěla k jejímu zachování. Dále se zachovaly zbytky zdí hradeb, nevelké zbytky okrouhlé věže, jejíž velikost ukazuje na to, že zřejmě měla obytný charakter, bašt a obvodové zdivo goticko- -renesančního paláce.

Systém vnějšího opevnění s mohutnými valy a soustavou příkopů.

V době svého vzniku tvořil hrad čtvercový palác se čtyřmi nárožními věžemi. Šlo o tzv. zadní hrad, který byl hlavní oporou obrany celého objektu ještě na konci 15. století. Na nejstarší část, obklopenou zprvu jediným mělkým příkopem, jenž se dodnes zachoval na východní straně pod palácovou zříceninou, navázala na sklonku 13. století výstavba předního hradu.
Obě hradní části spojoval opevněný most. Na nádvoří byla studna, v jejíž blízkosti vedlo valové opevnění. Celý rozšířený hradní areál byl obehnán předsunutými valy a okružním příkopem, který se rozkládal na mírném návrší ve výšce 40 m nad okolním terénem a zdánlivě zvyšoval výšku hradního sídla, což bylo z hlediska obrany velmi důmyslné. Znesnadňoval totiž přístup k hlavnímu hradnímu objektu, neboť útočník, který překonal vnější okružní val, musel znovu přes hluboký příkop zdolávat další strmý svah pod hradem.Systém okružního příkopu vnitřního hradu a dvou polookružních příkopů předhradí kromě příčných dělicích příkopů, jež byly mezi přední a zadní částí hradu, vytvořil pevnou obranu objektu. Tyto příkopy vznikly již jako druhotný útvar při výstavbě mohutných valů, které obklopují navzájem oddělené prostory předního a zadního předhradí.