Kristův monogram

Kristův monogram XP, je vyjádřením Kristova jména zkratkou. Symbol je zkratkou pro řecký zápis slova Kristus a je tvořen jeho prvními dvěma písmeny, řeckými písmeny Χ (chí) a Ρ (ró). Je to jeden z nejstarších a nejrozšířenějších křesťanských symbolů a vyskytuje se na křesťanských náhrobcích už od 3. století. Ve východním křesťanství má christogram podobu čtyř řeckých písmen ΙϹΧϹ = Isos Christos.Podle historika Lactantia měl císař Konstantin I. Veliký v noci před rozhodující bitvou s Maxentiem na Milvijském mostě r. 312 sen, viděl na nebi znamení ΧΡ a slyšel hlas, že s tímto znamením zvítězí. Ráno nařídil vojákům, aby si je dali na štíty a skutečně zvítězil. Podle Eusebiových Církevních dějin měl toto vidění cestou z Galie do Říma, kdežto podle pozdějšího Životopisu Konstantinova od téhož autora viděl Konstantin v poledne před bitvou dva zkřížené pruhy světla přes Slunce a navíc nápis "V tomto znamení zvítězíš" (In hoc signo vinces). Zjevené symboly potom nechal přidělat na vojenské standarty, a bitvu opravdu vyhrál a stal se tak jediným císařem. Konstantin věřil, že mu k vítězství v této bitvě dopomohl křesťanský Bůh, proto v roce 313 vydal Edikt milánský, jímž ukončil pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům říše. V dalších letech své vlády Konstantin křesťanství všestranně podporoval a v roce 325 svolal do města Nikaia první ekumenický koncil. Křesťané ho za tyto jeho skutky obdařili přízviskem "Veliký".Monogram ΧΡ má ovšem také kosmologické souvislosti. Když Platónův Timaios popisuje jak démiurg formoval Vesmír, přirovnává křížení ekliptiky a vesmírného rovníku k písmenu Χ. Jeden z prvních křesťanských apologetů, Justin Mučedník (†165), spojuje tento Timaiův příměr s Kristovým křížem, který je vepsán na nebesích jako základ jejich uspořádání. Skutečně na nejstarších vyobrazeních se ramena písmene Χ neprotínají pod pravým úhlem, nýbrž ostřejším. Podobnou myšlenku možná vyjadřuje už spis Didaché (kolem 150), když mluví o "prvním znamení rozestření (rozpětí) nebes".