Patálie s láskou

Povím Vám, příběh o muži, který hledal lásku. Příběh o vášni. Příběh o zradě. Příběh veselý i smutný. Příběh, který se skutečně stal...
Karel, vysoký čtyřicátník s lehce prošedivělými vlasy, které mu dodávaly v kombinaci s jeho jiskrným pohledem u některých dam velkou dávku sexepealu, vstal od baru, kde již dlouhou dobu seděl a potácel se směrem k záchodům.  Musel projít přes minové pole stolů, židlí a bavících se hostů jeho oblíbeného nočního podniku. Nohy mu sloužily méně, než čekal. Není se co divit. Blížila se půlnoc. Zhruba v prostřed cesty se jeho kalný pohled střetl s pohledem snědé krásky. Usmála se. I on se usmál. S každým jeho krokem viděl lépe a lépe tu krásku. Třicetiletá, štíhlá. Pevná velká prsa a luxusní zadeček.

"Jo holka, kdybys jen věděla, na co myslím!" Pomyslel si a prošel kolem.

Dívka ho však nenechala projít a jemně ho chytla za ruku. Její flitry na úplém triku se pohupovaly s každým nádechem a stříbřitě osvětlovaly okolí jejich ňader. Karel se na chvíli zapotácel, jelikož si myslel, že to byl omyl. Zrak mu nevědomky zklouzával do bujného výstřihu.
"Stav se pak za mnou" , řekla dívka a mrkla laškovně na něj.
Cestou ze záchodu ukázal Karel číšníkovi k baru, že si sedá jinam a hned na dálku gestem poručil dvě vodky. Dívka nebyla proti a nenápadné doteky se stupňovaly s každou další sklenkou.
Ve dvě ráno, když už mezi našimi hrdiny proběhla i výměna tělních tekutin skrz ústní otvor a proplétání jazyků, Karel zaplatil velkoryse společnou útratu. Číšníkovi dal pěkné spropitné a poměrně nahlas, jelikož měl za celý večer od hrající hudební aparatury sluchové buňky stejně opilé, jako byl on sám, se domlouval se svojí kráskou na dalším postupu.
"Bydlím daleko, zajdeme někam na hotel?" Nabídla kráska.
"Jasně, ale nevím kam v tuhle hodinu," odvětil Karel.
Kráska ho políbila a vzala jeho peněženku. Otevřela ji a vytáhla poslední papírovou bankovku, kterou tam našla- jemně nazelenalou Emu Destinnovou. Usmála se a koketně olízla Karlovi ucho, do kterého mu zašeptala skvělou novinku: "Tady za rohem je hotýlek, zařídím to a přijdu si pro tebe", řekla něžně a poslala ještě ve dveřích spokojenému Karlovi polibek.
"Běž za ní!" Zakřičel číšník, ale Karel ho odbyl s tím, že se má starat o sebe. Když se dívka neukázala ani o dvě hodiny později, když už byl celý bar vyklizený, Karel se smutně vypravil na cestu probouzejícími se ulicemi domů. Dívku už nikdy neviděl.
O pár dní později ve stejném baru potkal ženu, do které se zamiloval na první pohled. Celou noc se jí rytířsky věnoval, platil útratu a tancoval s ní. Když se rozhodla jít domů, opustil své kumpány a galantně ji doprovodil až před dům. Opřela se zády o zeď paneláku a nechala se líbat.

"Díky za doprovod." Řekla mu, a otočila se.
"Počkej, počkej, jak díky za doprovod? Kdy půjdeme na rande? A nepůjdeme neberu jako odpověď"! Pohrozil s úsměvem na tváři Karel a otočil rychlím trhnutím ruky Simonu, jak se ta krásná dívka jmenovala, k sobě.
"Proč by mělo být nějaký rande"? Zeptala se opovržlivě a upřeným pohledem na něj čekala na odpověď.
Karel se chvíli zamyslel a pak velice temně řekl větu, která dokazuje, že romantika není tak silná jako hrubost a násilí.
"Proč? Protože jestli pozítří ve tři nebudeš stát v parku u kašny", odmlčel se a podíval se na dům, před kterým stály. "Vím, kde bydlíš, a jestli na to rande nepřijdeš, počkám tady a udělám ti sicilskou kravatu." Dodal téměř zlověstným šeptem.
"Nevím, co to je a rozhodně nikam nepůjdu. Zbohem a díky za pěkný večer. Ale nehledej v tom víc"! Odvětila Simona, vymanila se z Karlova sevření a odcházela po schodech do třetího patra, kde bydlela. Než se dovřeli dveře, ještě zaslechla Karlovu poznámku, aby si zjistila, co ta kravata je.
Když se Simona ráno vzbudila a začala prohlížet na svém notebooku s hrnkem kafe v ruce svůj FaceBook, vzpomněla si na tu kravatu. Začala googlit a když našla ten správný odkaz a začetla se, málem si šokem polila koberec i s notebookem.

Metoda: Sicilská kravata

Jak: Zabijáci oběť podříznou a vzniklým otvorem v hrdle protáhnou jazyk ven. Pokud je rána mělká, ubožák se pomalu udusí nebo zemře v důsledku vykrvácení. Je to velmi krutá smrt, po níž mrtvé tělo vypadá opravdu hrůzostrašně. Určitě odradí všechny další potenciální zrádce.

Celý den Simona přemýšlela, zda má ke kašně jít, nebo ne. Nakonec jí strach nedovolil a raději šla.
Karla za ty dva dny ani nenapadlo, že by Simonu ještě někdy viděl. Bral to jako další neškodný avšak příjemný večer, jakých už na Stodolní prožil plno. Když se v pondělí linul po práci skrz park domů, cestu u kašny mu zastoupila nějaká osoba.
"Nedělej že mě neznáš, nebo ti udělám Sicilskou kravatu!" Vyhrkla se smíchem na zjevně dezorientovaného Karla čekající Simona.
"Ježiši. Ty jsi fat přišla? Čím jsem si to zasloužil? Mě vůbec nenapadlo, že tě ještě někdy uvidím"! Rychle se začal vzpamatovávat Karel.
"Mlč prosím tě a nesnaž se být vtipný. Dva dny nespím, protože mám strach že mě podřežeš. Takže když jsem pochopila, že to byla jen blbá sranda...  Díky a odcházím. Přišla jsem jen kvůli strachu, ne kvůli tobě," dodala a odcházela s úlevou, že se bála zbytečně.
"Počkej přece, když už jsi vážila tu cestu, můžu tě pozvat aspoň na kafe, víno, nebo třeba večeři? Omlouvám se. Mě nenapadlo, že bys to mohla brát vážně tu kravatu." vyřkl omluvným tónem Karel a ukázal směrem k nedaleké kavárně.
Simona váhala. Její pohled byl tvrdý a jasně dával na jevo, že o nic nestojí.
"Prosím, Simono," řekl Karel.
"Ty si pamatuješ mé jméno? To já vůbec tvé neznám. Tak ale nic od toho neočekávej," dodala a nechala se odvést skrz sluneční paprsky prolézající ze zamračené oblohy do cukrárny a do společného patnáct let trvajícího života.
Když se po mnoha letech Karel se Simonou rozešli, zůstala po jejich společné cestě životem dnes již skoro šestnáctiletá dcera. Karel byl zase sám. Cestoval a na cestách rád fotil. A k focení si pořídil krásný drahý fotoaparát. Zrcadlovku za skoro dvacet tisíc!
A jednoho večera, při ležení na gauči a bezvýsledném přepínání kanálů na televizi, zahodil ovladač a na erotickém webu si objednal escort až domů. Když zazvonil zvonek a on otevřel, jakoby před sebou viděl kopii dívky z baru, která mu tenkrát šla zaplatit hotel. Neexistující hotel. Dívka, kterou už nikdy neviděl.
"Smím dál"? Pronesla a bez čekání na odpověď prošla do bytu kolem Karla.

"Jasně, sorry, nějak jsem se zamyslel." zalhal Karel a sledoval dokonalou a luxusní ženu v přiléhavých titěrných šatičkách. S každým krokem se její prdelka víc a víc odkrývala. Karel byl unešený.
V ložnici měl na stole bankovky, které byly rázem o tři tisíce chudší. Avšak za ten večer, říká Karel, to prý stálo. Aspoň si to myslel. Když dívka kolem druhé ráno odcházela, Karel chtěl být šaramantní a nabídl dívce, že jí zaplatí taxíka.
"Není třeba, vždyť už jsi mi dal dost, miláčku," řekla něžně a ještě naposledy ho pořádně zmáčkla se zálibným pohledem na jeho chloubě.
"Tak třeba zase někdy," pronesl Karel a zavřel dveře. Po chvíli ležení se samolibým úsměvem ve tváři, se podíval na stůl. Bankovky tam byly. Super, ani nekrade! Pomyslel si.
Jaké překvapení nastalo, když šel o dvacet minut později na záchod a všiml si otevřené brašny od jeho nové zrcadlovky! Zrcadlovka byla pryč.
"Tak to byla ta slova o dobře zaplacené návštěvě! Kurva"! zakřičel vzteky Karel a začal vytáčet telefonní číslo, které bylo u inzerátu. Překvapivě to zvedla.
"Co otravuješ, buzerante"? Zazněl v jeho telefonu známý hlas, který ještě před hodinou mluvil o miláčkovi.
"Hele, vrať mi ten foťák a nebudu to řešit," zkoušel to v klidu Karel.

Neuspěl. Drzý tón a výhružky ublížením od pasáků krásné společnice Karla vyprovokovalo k chůzi na blízkou policejní stanici, kde chtěl vše nahlásit.
Na stanici byly jen dva přislušníci- muž a žena. U výslechu se Karel snažil diskrétně vysvětlit, za jakých okolností byl okraden. Příslušník okamžitě pochopil. S čím Karel nepočítal, byla nevinnost mladé poručice, která pokládala doplňující otázky po té, co odříkal úvodní věty do protokolu.
"Já tomu ale pořád nerozumím, jak jste se teda seznámil s tou slečnou"? z ničehonic vstoupila do jeho vyprávění policistka.
Karel se zarazil. Policistovi začaly cukat koutky od smíchu, protože věděl, že se právě jeho kolegyně doví něco velice trapného. Karel zrudl a vše vylíčil do detailů. Po hodině sepisování protokolu se dozvěděl, že i kdyby ji našly, bylo by to slovo proti slovu a nic nezmůžou. Tak Karel s ostudou odcházel z policejní stanice plný úžasných erotických zážitků. Avšak bez důstojnosti a bez nové zrcadlovky.
O pár dní později Karlovi v práci kamarád domluvil rande s kamarádkou své známé, která prý hledá nějakého partnera.
"Bude to ale těžký rande na slepo, protože ani já nevím, jak vlastně ta ženská vypadá. Ale když chodí do fitka s tou známou, tak asi bude mít postavičku jako lusk," sliboval kamarád a významě na Karla mrkal.
Slovo dalo slovo a Karel si prostřednictvím SMS zpráv domluvil schůzku u tramvajové zastávky. Poznávací znamení: Bílé triko a černá sukně.
"Sukně, to zní lákavě. Už se těším," čertovsky se zasmál Karel a těšil se na další den.
Bylo chvíli před pátou odpoledne. Na pět mají rande. Karel přijel schválně o pět minut dřív, aby zkontroloval terén. Když vystoupil z tramvaje, málem zakopl. Deset metrů od něj stála naprosto dokonalá štíhlá blondýna. Její úplé triko bílé barvy krásně obepínalo její postavu a dávalo vyniknout pevným prsům. Z pod černé minisukně se rýsovaly krásné nohy a při detailnějším záběru na její prdelku šlo vidět, že má jen tanga.

"Bože, já věděl, že mě máš rád"! Zavolal radostí Karel a vydal se směrem k ženě, která byla prototypem dokonalosti.
Obešel jí, podíval se jí do očí a s úsměvem na rtech spustil sled událostí, o kterých se v rodině té dívky ještě dlouhé roky bude mluvit.
"Ahoj, já jsem Karel, pojď, tady kousek je pěkná restaurace. Dáme si něco dobrýho," pronesl a chytil dívku za ruku. Ta se však hned vytrhla a s údivem jej zpražila nemístnou nadávkou.
"Co si sakra dovolujete! Neobtěžujte mě, nebo zavolám o pomoc!" Zakřičela rázně, a Karlovi došlo, že černou minisukni a bílé tričko dnes nosí kde kdo, a že ho asi Bůh nemá tak rád, jak si ještě před dvěma minutami myslel.
Když se omluvil a vysvětlil situaci, dívka se uklidnila a začala se přátelsky s Karlem bavit. Společné čekání na další tramvaj, ve které přijede její muž a Karlova budoucí partnerka uteklo díky nedostatku času velice rychle.

Tramvaj se skřípějícími brzdami zastavila. Otevřely se dveře a ze dveří vystoupil hlouček lidí, mezi kterými byl i manžel krásné blondýnky.
"No nic, musíme se rozloučit. Ať ti to dobře dopadne.", potřásla Karlovi rukou a najednou zaostřila přes jeho rameno směrem k tramvaji.
"Ale asi budeš potřebovat víc, než jen mé přání. Měj se." se smíchem dodala, políbila svého manžela a zmizela ruku v ruce s ním v uličkách.
Když se Karel otočil, pochopil, její poslední větu. Mezi lidmi jdoucí od tramvaje se houpavým krokem válela asi sto padesát kilo vážící koule v černých šatech po kotníky a bílé halence velice špatně maskující její pneumatiky kolem pasu. Rozhlížela se. Musela to být ona. Karel na nic nečekal a vzal nohy na ramena. Tohle rande by nezvládl!
Když to vykládal svému kamarádovi dohazovačovi, ten se jen smál.

"Já jsem říkal, že se znají z fitka, ne že tam chodí spolu. Ta ženská je uklizečka"! Zasmál se kamarád. Ani ho nenapadlo jak to může dopadnout.
Když se Karel z toho šoku oklepal, rozhodl se zkusit štěstí sám a začal si na seznamce psát s nějakou dívkou.

Slovo dalo slovo a domluvily se na nezávazném rande. Nebo spíš nezávazném sexu, jelikož se to mělo uskutečnit odpoledne v lesíku nedaleko města, kde bydlel. V den, kdy k tomu mělo dojít, mu však ve schránce vyskočil vzkaz: "Promiň, dnes nemůžu. Moc práce ve škole. Ale zítra ve stejnou dobu ti to vynahradím. Těš se.Pa."
Karel celou noc nespal a přemýšlel, jak to má asi na konci června učitelka těžký. Vysvědčení a spousta věcí kolem. Pochopil to.
Další den se pěkně navoněl, nasedl do své fábie vyrazil na smluvené místo. Když se kolem jeho auta chvíli před domluvenou dobou vyrojil důchodce se psem, čekal problémy. Naštěstí rychle důchodce zmizel a tak byl palouček stále volný.
"Ježiši, co ty tady chceš, val domů. Potřebuju místo"! Pronesl pro sebe skrz zuby znechuceně Karel, když se k jeho pozici začala lesní cestou přibližovat nějaká holka. Podíval se na hodinky. Ještě tři minuty. Snad tady nebude takový provoz i potom. Dívka prošla a najednou se otočila. Přišla k autu a zaťukala na sklo.
"Co se děje"? Řekl nervózně Karel.
"Jseš Kája? Jsme spolu domluvení." zachichotala se a vlezla bez vyzvání do auta.
"Pane Bože co blbneš?! Já myslel, že jsi učitelka"! vyhrkl ze sebe Karel
"To jednou třeba budu. Neboj se. Mě se starší pánové líbí." řekla mu a dala svou ruku na jeho rozkrok.
"Ty vole kolik ti je"? Vyhrkl Karel a s velkým sebezapřením dal její ruku stranou z jeho kalhot.
"Sedmnáct, o co ti jde"? řekla laškovně a sundala si triko, pod kterým neměla nic, jen mladá pevná prsa.
"Mladá, pevná prsa. O rok starší, jak moje dcera. Já nemůžu! Mladá pevná prsa. Ta rajcovní prdel!" Bojoval ve své hlavě Karel s morálním dilematem
Když mu holka rozepla poklopec a začala si svými ústy připravovat jeho nástroj, morálka šla stranou. Za pár minut prožil nejdivočejší sex, na který vzpomíná vždycky, když vidí nějakou mladou holku ve věku své dcery.
Když mu i po několikátém napsání, že s ní nebude a nechce být dívka nedala pokoj a oplzlými smskami ho stále nutila bojovat s ďáblem, Zrušil svůj mobil, facebook i instagram. Přátelům to nikdy nevysvětlil.
My však díky předchozím řádkům víme, že za to mohou Patálie s láskou...