Rytířský řád Božího hrobu jeruzalémského

22.10.2022

Řád Božího hrobu (latinsky Ordo Equestris Sancti Sepulcri Hierosolymitani, OESSH, česky Rytířský řád svatého Božího hrobu jeruzalémského) je rytířský řád založený podle nedoložené tradice Godefroyem z Bouillonu roku 1099 k ochraně nejvýznamnějšího křesťanského poutního místa ve Svaté zemi, Božího hrobu v Jeruzalémě. Byl řádem strážců, nikoliv bojovníků za křesťanskou víru. V současnosti je řádem pro katolické křesťany, kteří neskládají žádný řeholní slib; řád proto není subjektem mezinárodního práva. Je právnickou osobou podle kanonického práva (mezinárodní veřejné sdružení věřících) a právnickou osobou ve Vatikánském městském státě a je mezinárodně uznaným rytířským řádem.

Původním titulem Strážci Božího hrobu (Custodes S. Sepulcri dominici) nebo Bratři křižovníci Jeruzalémského hrobu Páně (Fratres Cruciferi dominici sepulchri Hierosolymitani) byli založeni jako řád k ochraně Božího hrobu, v jejich čele stál jako vrchní představený patriarcha jeruzalémský.

Nelze prokázat spojení těchto kanovníků Baziliky Božího hrobu (kteří byli založeni Godefroyem z Bouillonu), který roku 1113 přijal augustiniánskou řeholi s rytíři. Po dobytí Jeruzaléma roku 1191 tento kanovnický řád přesunul své hlavní sídlo do Akkonu, k nejstarším mezi evropskými kláštery patřil pražský křižovnický klášter u kostela sv. Petra Na Zderaze, soukromá fundace z doby kolem roku 1188, v jejímž čele stál převor.

Po pádu Akkonu roku 1291 se hlavním sídlem stal dům sv. Lukáše v Perugii v Umbrii, jehož převor užíval titul velmistra. Další rytíři se rozptýlili po Evropě. O nezávislé postavení usiloval například převor významného řádového domu v polském Miechówě. Podle svého znaku - dvojramenného kříže jeruzalémského patriarchy - se nazývali také jako Křižovníci s červeným křížem.

Roku 1489 papež Inocenc VIII. rozhodl bulou Cum solerti meditatione o zrušení křižovnického řádu a krátkodobě jej majetkově i personálně přičlenil k johanitům, aby tak rozšířil křesťanské vojsko v boji proti Osmanským Turkům. Tento záměr nevyšel. Následující papež Alexandr VI. již roku 1496 Řád Božího hrobu obnovil s tím, že velmistrovství řádu je vyhrazeno papeži.

O Boží hrob se od 14. století podle papežské bully Gratiam agimus starali františkáni z Kustodie Svaté země, jejichž představený v Jeruzalémě (kustod Svaté země) měl právo spolu s laickým rytířem pasovat významné poutníky v bazilice Božího hrobu na rytíře.

Roku 1847 papež Pius IX. obnovil Latinský jeruzalémský patriarchát, na nějž bylo přeneseno právo františkánů pasovat rytíře Božího hrobu. V roce 1868 tentýž papež reformoval Řád Božího hrobu, takže je nyní mezinárodním katolickým rytířským řádem, který přijímá laiky i duchovní, muže i ženy. Symbolem řádu je červený jeruzalémský kříž. Oděvem rytířů je bílý plášť s červeným jeruzalémským křížem.

Hlavou řádu je kardinál - velmistr, který je jmenován papežem a jemuž pomáhá rada velmistra. Sídlem řádu je Palác della Rovere v blízkosti náměstí sv. Petra v Římě; oficiálním kostelem řádu je kostel sv. Onufria na Janikulu. V současnosti má řád téměř 30 tisíc členů ve 35 zemích. Organizačně je členěn do místodržitelství nebo magistrálních delegací v jednotlivých zemích nebo oblastech. Jeho hlavním úkolem je rozvoj křesťanského života členů řádu a podpora křesťanů ve Svaté zemi, zejména latinského jeruzalémského patriarchátu.

Od roku 1949 má řád tři třídy:

  • Třída rytířů a dam s kolanou má vždy jen 13 žijících členů (zkratka E.Col.SSH // D.Col.SSH)
  • Třída rytířů s následujícími stupni:
    • rytíř velkého kříže (zkratka KGCHS nebo EMCSSH)
    • komtur s hvězdou (zkratka KC*HS nebo C*SSH)
    • komtur (zkratka KCHS nebo CSSH)
    • rytíř (zkratka KHS nebo ESSH)
  • Třída dam s následujícími stupni:
    • dáma velkého kříže (zkratka LGCHS nebo DMCSSH)
    • komtur s hvězdou (zkratka DC*HS nebo DC*SSH)
    • komtur (zkratka DCHS nebo DCSSH)
    • dáma (zkratka DHS nebo DSSH)