Život templáře: jak proběhl běžný nedělní den

Připojit se k řádu templářských rytířů znamenalo přijmout za svá pravidla komunity. U rytířů v zámoří, na hranicích křesťanského světa, bylo ještě možné přimhouřit oko. Od rytířů v Evropě se ovšem čekalo, že půjdou světu příkladem ve zbožosti a disciplíně. Měli za úkol pomáhat potřebným a zabezpečovat obchodní zájmy řádu. Běžný život templáře připomínal v mnohém život v klášteře- vše bylo podřízeno sedmi hlavním modlitbám a oproštěno od světských požitků...
03:30 hodin:

     Rytíř se probudil za odbíjení zvonu. Oblékl se do jednoho ze svýh dvou oděvů- lněné košile s tenkým opaskem, spodků, punčoch, kabátce a bílé tuniky skrátkým rukávem a rudým křížem vlevo na prsou, kterou přepásal koženým opaskem. Jakožto rytíř řádu templářů nesměl nosit špičaté boty, krajkové košile ani si nechat narůst dlouhé vlasy. Pokud měl plnovou, musel jej pečlivě udržovat.

04:00 hodin:

     Když si ustlal postel, vydal se na ranní modlitbu. První ze sedmi každodenních pobožností, jak pravila řehole svatého Benedikta. Pokud byl rytíř tou dobou na cestách za povinnostmi, musel alespon odříkat třináct krát otčenáš. Po modlitbě šel rytíř zkontrolovat své koně a výzbroj. Promluvil s pážaty a odebral se zpátky do postele, kde ještě odříkal otčenáš.

06:00 hodin:

     Během takzvané primy rytíř poslouchal žalmy a poučení z bible. Pokud chtěl, mohl se sám připojit ke zpěvu. Řád si uvědomoval rozdíl mezi skromností a přemrštěným odříkáním, a proto nenutil své členy po celou dobu bohoslužby stát. Místo toho bratři v různých částech mše střídavě stály, seděli nebo klečeli.

07:00 hodin:

     Poté, co rytíř obdržel denní úkoly, nesměl se od jejich plnění odchýlit. Pokud ovšem neobdržel speciální vyjímku. Protože ještě nezastával žádný vyšší post, trávil hodně času trénováním boje, jízdou na koni a souboji s ostatními bratry, aby byl kdykoliv připraven být povolán do zbraně ve Svaté Zemi.

08:00 hodin:
     Po modlitbě tercii se rytíř zúčastnil pravidelného týdenního setkání se členy kapituly, kde se udělovaly tresty a pokání.

10:30 hodin:

     Rytíř měl za sebou modlitbu sextu a mohl se věnovat údržbě své výzbroje. Také prošel celou budovu a přilehlé pozemky, aby zjistil, zda je vše v pořádku a není třeba něco opravit. Pokud nebyl postní den, mohl si vybrat k obědu skopové nebo hovězí maso. Obědvalo se v tichosti, zatímco síní zněly modlitby čtené z bible.

13:30 hodin:

     Na řadu přišla modlitba nona, během níž se ucttívala památka mrtvých. Když skončily, almužník posbíral desetinu všeho chleba pro potřebné a zbytky od oběda pro služebnictvo. Rytíř dohlédl na seržanty, kteří čistily chlévy, krmily dobytek, vyráběly víno a udržovaly zahrady. Templáři si většinu jídla a pití vyráběli sami.

18:00 hodin:

     Po nešporách modlitbě při záoadu slunce, nastal čas večeře.
19:00 hodin:

     S plným břichem se rytíř odebral do kaple a poděkoval za jídlo osobní modlitbou. Později si dopřál ještě trochu sýra s chlebem a zapíjel to červeným vínem. To dostávli všichni v řádu- ve středověku bylo daleko bezpečnější pít alkohol než vodu.

20:00 hodin:

     Po poslední modlitbě byl čas jít spát.